Máme křečka!

Jednou to muselo přijít, naštěstí. Protože s mým stěhováním k současnému manželovi, zároveň s infekcí v chovu a následnému otěhotnění a řešení jiných věcí nastal konec mé chovatelské kariéry. Nemluvě o tom, že už nebylo kde brát - Sg linie v roce 2013 byla skoro mrtvá, už jsem měla skoro vše příbuzné, když se někde něco objevilo, byla tam žlutá, nebylo to snadné. Tak jsem chov ukončila.

Přišly děti... přišli další psi... přišly "dospělé" povinnosti. 

Ale - jak to mnohdy začíná, děti povyrostly, zejména starší dcera, a ta se začala velmi aktivně zajímat o nějaké zvířátko jen pro ni. Když jsem začala poslouchat řeči o morčatech a osmácích, řekla jsem si, že to tedy určitě ne a lehoučce jsem ji navedla nejdříve na potkany, poté na křečky. A zabralo to! Dcera začala toužit po křečkovi, začala si shánět informace o chovu, o barvách, o srsti, o krmení. Každý den mi ve zprávách přišla vyscreenovaná nějaká zajímavost o chovu křečků (až i mě překvapilo, kam se standardy chovu v dnešní době posunuly, všechna čest!)

Přišel prosinec 2024 a přání k Vánocům. Dcera měla jedno jediné - křečka. Tak jsem zatlačila na manžela, že to nebohé dítě nic jiného nechce, tak jí přece nemůžeme zkazit Vánoce (doufejme, že příští rok nebude chtít třeba poníka, to už bychom je zkazit museli). A manžel ustoupil a mé srdéčko zajásalo, tak jsem začala s výběrem.

První zjištění bylo, že standardy chovu se opravdu posunuly velmi výrazně. Vše velké - ubikace, kola, domečky, vrstvy podestýlek. A to jsem si myslela, jak dobře se moji křečci tehdy měli! Zpětně bych se jim měla asi omluvit, ačkoliv jsem opravdu dělala pro jejich pohodu maximum, ubikace měli na tehdejší standardy prostorné, vybavené, měli denní kontakt a pohyb mimo ubikaci. 

Další zjištění bylo, jak křečci šíleně podražili. Ale když vidím ty vymakané ubikace, krásné vybavení, kvalitnější strava, tak chápu, že náklady na chov také šíleně vzrostly. 

Velmi příjemné zjištění bylo, že Sg křečci vyloženě frčí. Zato zmizely některé barvy, které byly za mě všude, mláďata skoro neprodejná, ale rodily se pořád a v hojném počtu :D Ale stříbrná barva a bílá je teď v kurzu, výběr rozhodně byl. Krásná zvířata, krásné stavby těla, krásné hlavy. 

Co mě překvapilo, chovatelé vůbec neuvádí v nabídkách genotypy zvířat, jen občas název zbarvení, někdy mi i přišlo, že ten genotyp ani neznají, nebo ho neřeší. Některé rodokmeny mi přišly, že vůbec nedávají geneticky smysl, ale co je psáno, to je dáno. Překvapení přijdou později.

Nakonec jsme zvolili mládě z vrhu A6 CHS Little Stars of Space. Sameček ve zbarvení stříbrná perla (homozygot) SgSgToY, dlouhosrstý ll. Vypadá jako moje milovaná barva bílá černooká (eeSgSg), ale geneticky není, což nám nevadí, sameček není do chovu, ale pro potěchu oka a srdce. Dcera několik dní přemýšela nad jménem, nakonec zvítězilo jméno Hermelín :) 

Takže představuji Auegiáše LsoS, zvaného Hermouš!